Jsme nové uskupení lidí, kteří se zajímají o estonské dobrovolnické jednotky v řadách německé armády, mezi lety 1944 – 1945. Konkrétně na estonské vojáky a ženy, jenž byli soustředěni do 20-té dobrovolnické divize zbraní SS. Uskupení vzniklo zejména z důvodu připomenutí těchto jednotek a jejich působení v období WWII, v neposlední řadě pak i z důvodu připomínání jejich nehezkého konce na území Čech. Současně s tím tímto uskupením chceme vzdát hold estonským vojákům, kteří v druhé světové válce zemřeli, nebo v ní bojovali. Tematicky jsme zaměření primárně na období duben až květen 1945. Kdy jednotka působila v Slezsku a následně se v květnu 1945 stahovala přes české území k Američanům.
————————————————————–
Podporujeme a jsme podporováni:
28.srpna 1942, v den výročí „osvobození Tallinnu“, estonský General Kommisar SA-Obergruppenführer Karl Siegmund Litzmann oznámil, že německá vrchní velení dalo svolení ke zformování estonské legie, která by působila v rámci Waffen-SS. První muži se rekrutovali z východních a policejních praporů. Legie měla být velikosti pluku a skládala se ze tří praporů (z nichž každý má čtyři roty) a rotu minometů a rotu protitankových zbraní. První setkání zakladatelů legie se konalo v Pihkvě.
Legie byla cvičena v Debicském výcvikovém táboře (SS Truppenübungplatze Heidelager) u Krakova v Polsku. První muži byli dobrovolníci z východní fronty a nevycvičení mladí Estonci. Estonský Legion měl být dobrovolný. Mezi první vojáky patřilo od 13.října 1942 113 mužů východního praporu, v čele s poručíkem Paulem Maitlou. Estonsští důstojníci (80 mužů) byli odesláni do vzdělávacího kurzu SS ve vojenské škole v Bad Tölz, nižší důstojníci byli proškoleni v Poznaňské vojenské škole SS, spojaři byli posláni do Postupimi a vojáci protitankové obrany do Hilversumské vojenské školy v Holandsku. Velitelství 1. pluku (1. Estonian SS Volunteer Regiment) legie bylo zřízeno společně s 1. praporem. V říjnu 1942 se stal velitelem 1. pluku SS-Obersturmbannführer Franz Augsberger. Brzy poté se stal velitelem praporu SS-Hauptsturmführer Georg Eberhardt.
Na začátku listopadu 1942 byl legion cvičen „instruktory“ z 89-tého SS Regimentu Deutschland. Na začátku prosince přišlo 97 dalších instruktorů a někteří z nich byli jmenováni do funkcí ve družstvech, četách nebo do funkcí velitelů zbraní.
Dne 10.12.1942 byla velikosti praporu stanovena na 3 roty střelců a 1 težkou rotu, 5-tá rota byla oddělena od velitelské roty a skupina dalších mladších velitelů měla za úkol s ní pracovat. Na konci roku 1942 měla legie 5 střeleckých a 1 těžkou rotu, dohromady 969 mužů. Velitel pluku obdržel rozkaz, podle kterého měl být prapor připraven k nasazení do konce února 1943.
V lednu 1943 byla velikost 5. roty stanovena na 134 mužů a 28 instruktorů. Dne 20.ledna 1943 bylo 46 mužů z Kyjevského praporu přidáno do estonského praporu. 19. února 1943 obdržela zpravodajská rota 25 mužů, většinu z nich tvořili Němci. O den později bylo 75 mužů posláno do školy pro mladší důstojníky (3. SS Unterführerschule Lauenburg-Pommern) v Lauenburgu nedaleko Hamburku.
13. února 1943 vojáci praporu přísahali.
V březnu 1943 měla legie 2000 dobrovolníků.
Zdroj / Source: www.eestileegion.com
Publikováno s leskavým svolením výše uvedených stránek.