ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK A.S. Praha – Karlín, Automobilní oddělení (tedy Automobilka Praga), měla specifický způsob označování svých vozů písmeny, vyjadřujícími, o vozidlo jaké kategorie se jedná.V případě typu Praga RN ta písmena znamenala „rychlý nákladní“.
Propagační snímek z předválečného tisku – tato konkrétně z časopisu Auto.
Poprvé se označení RN objevilo v roce 1933 a pak se pod stejným označením vyrobilo postupně v následujících dvaceti letech neuvěřitelných 48 sérií nákladních vozů několika generací.
Ereny, jak se jim lidově říkalo, byly druhým nejdéle vyráběným pragováckým náklaďákem. Poslední vyjely z bran továrny osm let po skončení druhé světové války, tedy v roce 1953 a co do trvání výroby je překonal jen pozdější vojenský třítunový speciál, terénní Praga V3S.
Reklama z období druhé světové války. O tomto faktu svědčí i protektorátní písmena na SPZ, a to PD.
Erena byl jediný nákladní vůz, který směl být po celou dobu druhé světové války v továrně Praga vyráběn. Produkce ostatních typů byla utlumena ve prospěch pásových vozidel pro Wehrmacht. Značná část vozů se dodávala s pohonem náhradními palivy, na dobové reklamě je to dřevoplynový generátor značky Imbert, onen velký válcový kotel, umístěný po straně za kabinou. V tom případě obvykle bývalo na přídi kapoty označení typu Praga RNG (generátorový).
Motor Pragy RN.
Vozy Praga RN měly řadový šestiválec a jeho obsah byl 3.468 ccm.
Byl to motor dlouhozdvihový, s průměrem pístů 80 mm, zdvihem 115 mm a ventilovým rozvodem SV. Kompresní poměr byl z dnešního pohledu dost nízký, pouhých 1 : 5,8 ale stačil na to, aby motor dával velmi slušných 72 koní při 3.000 otáčkách. To umožňovalo dosahovat na silnici maximální rychlost 80 km/hod., což byla pro vůz předválečné konstrukce hodnota, která si označení „rychlý nákladní“ skutečně zasluhovala.
Inzerovat a starat se za války o reklamu, bylo v době, kdy si nikdo automobil koupit nesměl, zdánlivě zcela zbytečné. Přesto byly oba české (a celou válku v češtině tištěné) motoristické časopisy Motor Revue a Auto reklam plné. Továrny Praga, Škoda, Aero i motocyklové Jawa a ČZ tak podporovaly (sponzorovaly) jejich existenci po celou dobu války.
Technické údaje
pro typ RN z roku 1938:
Motor: ………………………………………. vodou chlazený řadový šestiválec SV
Počet válců: …………………………………. 6
Vrtání: ………………………………………… Ø 80 mm
Zdvih: …………………………………………. 115 mm
Celkový objem: …………………………… 3 468 ccm
Výkon: …………………………………………. 72 ks / 3 000 ot.min.
Ventilový rozvod: spodové ventily SV
Karburátor: Solex 40 FAIP
Zapalování: bateriové Bosch, 12 V
Počet rychlostí: 4 + zpátečka
Podvozek
Přední náprava: pevná, zavěšená na podélných listových perech
Zadní náprava: pevná, zavěšená na podélných listových pérech
Nosnost: ……………………………………… 2.500 kg
Rozvor krátkého/dlouhého vozu: ……………………… 3 900 / 4 200 mm
Rozchod vpředu / vzadu: ……………………. 1 550 / 1 535 mm
Váha krátkého / dlouhého podvozku: ………….. 2 040 / 2 075 kg
Maximální rychlost podle převodu: …………. 80 km/hod.
Pneumatiky: …………………………………. 7,00 – 20
Rozměry a váhy
Délka krátkého / dlouhého vozu: …………… 6 275 / 6 775 mm
Šířka vozu: …………………………………… 2 070 mm
Užitečné zatížení: …………………………….. 2 500 kg
Spotřeba
Palivo: …………………………………………. 23 – 25 l / 100 km
Olej: …………………………………………… 0,28 l /100 km
Po druhé světové válce výroba nákladního vozu Praga RN pokračovala ve velmi široké škále nástaveb.
Protože nově se formující československá armáda zoufalý měla nedostatek vozidel, vzniklo „speciální provedení“ vozu Praga RN, které mělo valníkovou nástavbu se sklopnými lavicemi a plachtou pro přepravu vojáků. Kabina vojenského vozu měla ve střeše odklopný průlez pro velitele vozu a sklápěcí opěradlo, umožňující spolu se sedadlem lůžkovou úpravu pro dvě osoby posádky. Standardní osvětlení vozu bylo v tomto případě doplněno ještě o stíněný reflektor a zadní odstupovou lampu německého systému Notek a podvozek dostal t.zv. „horskou vzpěru“, aktivovanou z místa řidiče.
Pro stavební účely se začal vyrábět valník sklápěcí a samozřejmě se pokračovalo ve výrobě autobusů.
Kromě toho existovala ještě celá řada nejrůznějších dalších speciálních provedení. Byly to vozy skříňové, sanitní, ambulance, kropicí cisternové vozy pro komunální služby, vozy s dvojkabinami pro montéry i vozy pro opravy trolejových vedení.
Dodnes se dochovaly zejména vozy s nástavbami pro hasičské sbory.
Kabina vojenské verze Pragy RN.
(Zdroj: citováno z článku Petra Hošťálka z časopisu Truck magazín a ze stránek motomuseum-hostalek.cz, a to včetně fotografií v článku)
