Stejně jako v předešlých letech, patřila naše letní dovolená cestě na sever. Letos náš klub oslovil účastníky minulého ročníku a začal plánovat cestu. Estonsko a tradiční bitva nám letos bohužel nebyla souzena. Po problémech organizátorů, se konaly jen bitvy z jiných období, než je to naše. Proto jsme se rozhodli a cestu si prodloužili. Dlouho vyhlížené Finsko, jeho vojenskohistorické a přírodní krásy, bylo jasnou volbou. Měsíce dopředu jsme řešili způsoby dopravy a další detaily cesty. Cestu jsme započali v deset hodin večer 25. 07. 2019 z Chrudimi. Následoval noční přejezd Polska, Litvy a následně jsme v odpoledních hodinách dojeli do Lotyšska, kde jsme přespali v příjemném kempu a vykoupali se v Baltském moři. Další den jsme vyrazili do Pärnu v Estonsku, kde jsme navštívili našeho estonského přítele a sběratele. Poledne a odpoledne pak patřilo Tallinnu a čekaní na trajekt, které jsme si zkrátili návštěvou muzea KGB. Zkrácení nebylo příliš účinné, neboť nás čekalo jen 5 cel, samotka a budka, ve které čekali zadržení mezi jednotlivými výslechy… vtipný byl Zlobr, který se do ní nevešel a vykukoval chybějícím stropem. Osm Euro byla vcelku vysoká cena za deset minut. Po nalodění jsme se tři hodiny plavili do Helsinek a následně přejeli do tankového muzea v Parole. Tam a nás čekal náš nový finský kamarád Mikko na kterého nás nasměroval polský kolega Jacek. Rychle jsme se spřátelili a čekali nás příjemné společně prožité dny. Následující den jsme trávili na palubách tanků v muzeu. Mikko nám umožnil nadstandardní prohlídku a přístup do většiny otevřených strojů. Zpestření toho dne bylo zařízeno mou žádostí o ruku, kterou jsem provedl na korbě útočného děla Stug3. Již před lety jsem svou přítelkyni ujistil, že pokud jí někdy požádám o ruku, pak jedině na pancéři. Finský Stug byl dle mého dobrou volbou, odpověď byla ano. Po ukončení našich aktivit v muzeu, jsme společně s Mikkem přejeli 170 km severněji, kde jsme se sešli s dalšími kamarády z finských klubů vojenské historie. Ti nám udělali prohlídku prostoru, kde cvičí a pořádají akce. Večer nás čekalo společně saunování ve finském stylu. Sauna byla postavená na mírném kopečku vedle skály, pod kterou se třpytilo krásné jezírko. Úžasné místo a zážitek. Po sauně následoval přejezd na mýtinu, kde nám naši nový kamarádi připravili překvapení v podobě typické finské večeře. Lososy, pečené vedle ohně, pro nás byly zajímavou novinkou. Zdatný angličtinář Verner to komentoval „Very, very, very good fish“. Večerní posezení a ranní společné focení v lese, byl pro nás konec společných chvilek. Opět následoval přejezd. Tentokrát zpět k Parole, kde je 7 kilometrů od tankového muzea, muzeum dělostřelecké ve městě Hämeenlinna. Toto muzeum, je jedno z nejkrásnějších, které jsme kdy viděli. Úžasná expozice byla zařízena velmi poutavě. Po několika hodinách jsme pořídili závěrečnou fotografii u Stugu, který stojí před muzeem a vydali se východním směrem. Přenocovali jsme v příjemném kempu Karhintie u města Riihimäki. Čtvrtý den patřil návštěvě třetí obranné linie, která byla budována od roku 1940, až do roku 1944. Velmi zajímavé pojmutí fortifikace finského pohraničí, nás pohltila na půl dne. Opět nás čekalo krásně zařízené muzeum, vyzbrojené objekty. Palpost s kanonem Pak40 a mnohé další. O tuto linii se sice nebojovalo, ale to jí na zajímavosti neubralo (další dvě linie jsou dnes na ruském území, které po roce 1944 postoupilo Finsko sovětům). Dva dny, které následovali, patřili národnímu parku Repovesi a kempu Orilammen Maja, ve kterém jsme měli úžasné zázemí. Od tůr a poznávání finské přírody nás nedoradilo ani počasí. Ačkoli jsme první dny ve Finsku bojovali s teplotami až okolo 32 °C, tak právě návštěva parku se nesla v průměrných teplotách okolo 12 °C. Citelné ochlazení během dvou dnů. Park byl pro nás něco úžasného a tohoto místa jsme se nemohli více nabažit. Večerní grilování, posezení u ohně, saunování. Vše bylo na jedničku. Tím pro nás končila harmonie finské přírody a následovali dva dny v hlavním městě. Toto je typické evropské město, kde je skutečný problém potkat originálního Fina. Vykoupením z hektického a uspěchaného města pro nás byla návštěva pevnosti na ostrově Suomenlinna, která měla chránit přístup do města od moře. Čekalo nás opět krásné muzeum a spousta zajímavostí. Ponorka vyrobená před válkou ve Finsku pro Německo a následně opět odkoupena Finy zpět. Původní pozice dělostřelectva z dob carského Ruska. Spousty děl, tanků a mnohého dalšího. Děvčata si od války odpočinula v muzeu hraček, které je také na ostrově a následně ve Vintage shopech ve městě. Tím se pro nás dovolená blížila ke konci a další den následoval přejezd do přístavu. Před odplutím jsme ještě navštívili muzeum maršála Manerheima. Tento velice zajímavý člověk a vojevůdce nás překvapil nejednou novou informací o jeho pozoruhodném životě. Po prohlídce jsme se sešli a vyrazili na trajekt. Následovala cesta do Lotyšska, kde jsme si jen několik hodin odpočinuli a jeli dál směrem k domovu. Cesta byla zakončena opět v Chrudimi a nám už jen zůstaly krásné vzpomínky na jednu z nejkrásnějších zemí, kterou jsme kdy viděli.