V loňském roce proběhlo společné focení pro projekt SP Military Film Crew, pod jehož křídly se poslední roky účastníme natáčení různých filmů. V průběhu focení jsme vystřídali mnoho uniforem a některé z nich postupně zveřejníme na našich webových stránkách s podrobným popisem výstroje. Za tyto fotografie děkujeme Pavlu Beránkovi.
Začneme pěchotním družstvem jedné z tankových divizí Heer z konce druhé světové války. To, že se jedná o konečnou fázi, nám na první pohled prozradí počet granátníků. Typických deset mužů, kteří tvořili na začátku války jedno družstvo – Gruppe, nahradilo v tomto případě pouhých sedm. Kulometný oddíl – MG-Trupp zůstává nezměněn v počtu tří mužů: Velitel – Gruppenführer, Střelec kulometu – Richtschütze a pomocník střelce – Gehilfe des Richtschütze (znám i pod názvem Ladeschütze). Oproti tomu střelecký oddíl – Schützentrupp, byl redukován na pouhé čtyři muže: tři střelce – Gewehrschütze a zástupce velitele družstva – Stellvertretender Gruppenführer. Z této čtveřice je jeden muž nosičem munice – Munitionschütze. Tento střelec je vyčleněn k nesení vcelku markantního množství střeliva, jenž činí na 700 ks, ale k němu až později. Ve družstvu je vidět absence moderních zbraní zvyšující jeho palebnou sílu – StG44, G43, nebo další samopaly a můžeme soudit, že i díky množství střeliva kulometu, měla být jeho funkce v daném úkolu postavena právě na něm. Pokud se budeme pozorně dívat, tak můžeme napočítat až 1550 nábojů do kulometu rozdělených do čtyř plechových schránek – Patronenkasten M41, dvou bubnových zásobníků – Gurttrommel 34 a zbytku kolem krků tří mužů. K ochraně družstva, proti obrněným prvkům nepřítele, můžeme vidět pancéřovou pěst – Panzerfaust 60 M, kterou nese zástupce velitele. Pojďme si přiblížit jednotlivé granátníky.
Gruppenführer
Velitelem pěchotního družstva byl jeho nejzkušenější muž v nižší poddůstojnické hodnosti. V tomto případě Unteroffizier – v překladu poddůstojník, je v českém ekvivalentu rotný. Vyzbrojen je samopalem MP38, který se na sklonku války objevoval spíše sporadicky. Samopal nebyl ve výzbroji velitelů družstev pro svoji exkluzivitu, ale z praktického hlediska. Velitel musel po celou dobu probíhající akce velet družstvu, navádět kulomet na cíle a postupovat dle záměru velitele čety – Zug. Neměl tak příliš času pro vedení efektivní palby. K jeho odpoutání od povinnosti docházelo až ve finální fázi boje, kdy z bezprostřední blízkosti čistil dobývanou pozici, nebo odrážel nejbližší útočící nepřátele. Dalším faktorem byla tristní přesnost samopalů, díky které se dala efektivní palba vést na méně než 50 metrů. Kromě samopalu je tento velitel vyzbrojen i pistolí Walter PP, kterou nese na levém boku v koženém pouzdře a bodákem – Seitengewehr S84/98. Ten nebyl u mužů vyzbrojenými samopaly a pistolemi zcela typickým prvkem, protože díky nim pozbýval smyslu. Rozmanitou výzbroj dokončují tři ruční granáty: dva s násadkou – M24 Stielhandgranate a jeden vajíčkový granát – Eihandgranate M39.
Výstroj velitele si vypíšeme chronologicky od hlavy až k patě:
Na hlavě má voják ocelovou přilbu M42 – Stahlhelm Modell 42, která je opatřena síťkou pro dodatečné maskování. Mimo tuto funkci síťka celkově rozbíjela tvar přilby a zabraňovala případným odleskům. Přilba je z pozdější produkce bez výsostných znaků na bocích. V zázemí a mimo přímé ohrožení voják nesl čepici – Einheitfeldmütze M43, kterou má teď složenou v pravé kapse své blůzy.
Samotná uniforma je složena z blůzy M42 – Feldbluse M42 / Heer, která je doplněna stříbrným lemem kolem límce a nárameníky odpovídající hodnosti, přičemž tréze límce dává najevo poddůstojnickou hodnost. Ve druhé knoflíkové dírce můžeme vidět stužku železného kříže druhé třídy (Eisernes Kreuz II. Klasse 1939), kterým byl voják vyznamenán. Zbylá vyznamenání: stříbrný útočný odznak pěchoty (Infanterie-Sturmabzeichen in Silber) a černý odznak za zranění (Das Verwundetenabzeichen in Schwarz) jsou schovány pod řemením na levé náprsní kapse. Dále můžeme vidět pletené šňůry signální píšťalky – Signalpfeife v pravé náprsní kapse. Uniformu doplňují kalhoty – Keilhose M40, Feldhemd – polní košile, Unterhose – spodky a šněrovací boty – Schnurschuhe M37 doplněné plátěnými kamašemi – Stoff Gamaschen.
Výstroj se skládá:
Leibriemen mit Koppelschloss Heer – kožený opasek doplněný sponou pro jednotky Heer
Magazintasche MP38 u. 40 – sumky pro 6 zásobníků samopalu se 192 náboji a plničkou zásobnků (MP38 und MP40 Magazin Lader)
Kartentasche M35 – kožená brašna na mapy a dokumenty, kompas, psací a další potřeby velitele
Brotbeutel M31 – chlebník obsahoval např. základní hygienické potřeby, stravu, lihový vařič, příbor a další
Kochgeschirr M31 – hliníková jídelní souprava
Feldflasche M31 (mit Bakelit Becher) – polní láhev s bakelitovým pítkem
Klappspaten M38 – skládací lopatka (ve výstroji kulometného oddílu)
Gasmaske M30/M38 mit Gasplane – plynová maska s protichemickou pláštěnkou
Koppeltragegestell M39 – nosné řemení
6×30 Dienstglas – služební dalekohled
Dienstuhr Heer – služební hodinky
Richtschütze
V podstatě nejdůležitější muž pěchotního družstva od dob, kdy bitevní pole ovládly kulomety, byl střelec kulometu. Jeho úkolem bylo dokonale ovládat svěřenou zbraň za jakýchkoli podmínek, což nebyl zrovna snadný úkol. Manipulace s 12 kg vážícím kulometem MG42 byla velmi obtížnou činností hlavně tehdy, když střelec často měnil střelecké postavení. Zpravidla měl hodnost svobodníka – Gefreiter, nebo četaře – Obergefreiter, ale nejen na hektickém konci války to bylo vždy dodržováno. Kulomet dosahoval kadence přibližně 1 200 ran/min a tak je zcela pochopitelná zásoba munice, kterou nesou další muži družstva do pole. Kulometčík měl nést zbraň do útoku vybitou, nebo s nasazeným bubnovým zásobníkem, což také nebylo vždy dodržováno.
Uniforma a výstroj je velmi podobná tomu, jakou má velitel. Helma opět modelu M42 se síťkou. Blůza je pozdější model M43 a od typu M42 se liší jen v detailech. Na první pohled jsou rozlišitelné na příklopkách kapes, které již nejsou opatřeny vykrojením pod knoflíkem a tím je zjednodušena a zlevněna jejich výroba. Kalhoty jsou Keilhose M43, které již byly navrženy pro nízkou šněrovací obuv tím, že byly u kotníku opatřeny zúžením a tkanicí, která se uvazovala pod patu, čímž se zabránilo vyhrnovaní nohavice z bot a kamaší. Navíc byly kromě dalších úprav opatřeny vyztužením sedací části.
Výstroj se liší pouze na čelním pohledu. Chlebník, polní láhev, jídelní souprava, bajonet, plynová maska i sklopná lopatka jsou shodného typu, jako u velitele (pouze u sklopné lopatky můžeme vidět druhý typ koženého pouzdra, který byl opět v průběhu války zjednodušen). Prvním markantním rozdílem je nosné řemení, které je v tomto případě typ určen do tropických oblastí – Koppeltragegestell in Tropenausführung, který se ke konci války hojně používal po celém evropském bojišti. Další rozdíly pramení z funkce střelce. K osobní ochraně nese pouzdro – Pistoletasche 08 s pistolí P.08, také známou jako Luger, nebo Parabellum. Na druhé straně opasku můžeme vidět brašnu s příslušenstvím ke kulometu Werzeugtasche 34 (Maschinengewehr Werkzeug Tasche Modell 34), která by měla obsahovat:
Schloss – náhradní závěr
Handschützer – azbestová rukavice k výměně hlavně
Ölkanne – olejnička
Hülsenauszieher – vytahovač přetržených nábojnic
Hakenschlüssel 52/55 – klíč k vyšroubování tlumiče plamene
Staubschutzbeutel – látkový kryt ústí hlavně
Einführstück – zaváděcí článek pásu kulometu
Kreiskorn – protiletecká drátová optika
Pod brašnou je pak pověšen ruční granát M39, který vše zakončuje.
Gehilfe des Richtschütze
Dalším granátníkem je pomocník kulometčíka, který byl v základní hodnosti střelce – Grenadier. Jeho činnost byla také extrémně důležitá pro správnou funkci kulometu a tím i celého družstva. Pomocník musel ihned reagovat na vzniklé situace a dle rozkazů velitele, či střelce, zavést požadovanou munici, nastavovat dvounožku kulometu, nebo vzdálenost palby na mířidlech. Musel být zběhlý v zavádění pásů, jejich odebírání a v případě závady ihned pomoct střelci s jejím odstraněním. Při přesunu musel během okamžiku posbírat zásobníky, pásy, chladící se hlavně a následovat střelce do pozice, kterou vybral velitel. Hlavně se měnily přibližně po jedné vystřílené muniční bedýnce tak, že pomocník otevřel schránku – Laufschützer 42, ve které náhradní hlaveň nesl, uchopil jí a čekal na odebrání střelcem. Ten mezitím pomoci azbestové rukavice vyndal horkou hlaveň z kulometu a vložil do již prázdného obalu a následně zavedl tu, kterou mu podal pomocník. Na našem případu můžeme vidět, že Albrecht nese dvě náhradní hlavně na zádech. Vyzbrojen je pouze pistolí Walter P38, bajonetem a jedním ručním granátem M24. Prapůvodně nosil pomocník karabinu Mauser k98 stejně jako zbytek družstva, ale velmi rychle se od této praxe odstoupilo. Puška pomocníka omezovala v rychlém pohybu a pro svou zaměstnanost jí stejně zřídka kdy mohl využít.
Co se týče uniformy a výstroje, tak na hlavě vidíme opět přilbu doplněnou síťkou, ale v tomto případě se jedná o starší typ přilby – Stahlhelm Modell 40. Uniforma je shodná s typem, který má střelec kulometu: blůza M43 je doplněna kalhoty M40. Části základní výstroje jsou opět identické. Najdeme u něj polní láhev, chlebník, jídelní soupravu a plynovou masku s protichemickou pláštěnkou. Vše již výše zmíněných typů. Jako pomocník střelce by měl být vystrojen i shodnou sklopnou lopatkou – Klappspaten M38, ale není tomu tak. Místo ní má klasickou polní lopatku – Kleines Schanzzeug. Důvod je jednoduchý. V předešlém nasazení Albrecht sklopnou lopatku ztratil a obdržel tuto náhradu, což nebylo nic neobvyklého. Konstruktéři se dopustili menší chyby a závěs pouzdra sklopné lopatky byl zajištěn jen jedním čepem, který umožňoval velmi rychlé sejmutí celku z opasku. To mělo ale za následek časté samovolné rozepínání a tak je v mnoha případech vidět, že byl závěs prošit a funkce čepu tak odstraněna.
Náš pomocník nese v každé ruce jednu muniční bedýnku – Patronenkasten M41, které pojmuly až cca. 300 nábojů. Ty byly rozděleny na dvě části. Ve spodní části se nacházely dva spojené pásy každý s 50 náboji, které byly vloženy proti směru střelby a bez zaváděcího dílu (ve skutečnosti jen s 96 náboji! Tři první náboje nesměly být nabity, aby mohl být pás založen do kulometu bez zavaděče. Stejně tak kvůli správné funkci chybí poslední náboj v pásu). Nad nimi se nacházely čtyři spojené pásy i se zaváděcím článkem – Einführstück. Ty již byly ve směru střelby a nabíječ je měl ihned po otevření v poloze k zavedení do kulometu. Muniční bedýnky se otvíraly vždy víkem doprava tak, aby zavedený pás při prověšení ležel ve vnitřní straně víka a nedocházelo tak k jeho znečištění.
Další zásobu munice nese pomocník na krku ve dvou bubnových zásobnících – Gurttrommel 34. Ty obsahovaly jeden pás se zaváděcím článkem. Oba tyto zásobníky jsou neseny na nosném popruhu – Tragegurt 34, který měl sloužit k přenosu muničních bedýnek.
Gewehrschütze / Munitionschütze
Dalším je již zmíněny, velmi obtěžkaný granátník, který nese dodatečnou munici ke kulometu – Munitionschütze.
Tento granátník se měl v boji držet spíše v krytu a vyčkávat nedaleko kulometu na povel – donášet v případě potřeby munici – doplňování vystřílených pásů ze zásob střeliva – sbírání použitých nábojových pásů po změně postavení – dohled nad množstvím střeliva u kulometu a v neposlední řadě mohl být nezávisle nasazen jako další střelec družstva. V případě že družstvo zaujalo střeleckou linii – Schützenkette, tak se držel vpravo za kulometem.
Vyzbrojen je standardní karabinou Mauser k98 pro kterou nese 60 nábojů v sumkách – Patronentaschen M1911. Munice byla již od dodavatelské firmy rozdělena do pásku po 5 kusech. U uniformy opět vidíme stejný komplet, jaký má velitel družstva: uniforma M42 je doplněna o kalhoty M43. Přilba je opět M42 se síťkou. Zbytek výstroje již byl zmíněn a jen shrneme, že se jedná o chlebník, polní láhev, jídelní soupravu, plynovou masku s protichemickou pláštěnkou, bajonet, polní lopatku a nosné řemení.
Granátník nese pro kulomet dohromady až 700 nábojů. Muniční bedýnky jsou umístěny v jedné z variant plátěných vaků – Munitionstrageeinrichten 34, které umožňovali relativně komfortní nošení těchto břemen i na delší vzdálenosti.
Gewehrschütze
Dva předposlední vojáci jsou klasičtí střelci a tak si je popíšeme v jednom oddíle. Jejich funkcí bylo, zjednodušeně řešeno, krytí kulometu a závěrečná zteč v útoku. Zpravidla byli v základní hodnosti – Grenadier. Tyto granátníky také porovnáme společně, protože představují výstrojově nejvzdálenější typy.
Voják vlevo – Thomas, je oděn do staršího modelu blůzy M40, jak vidíme na první pohled na kapsách. Ty obsahují jak vykrojení příklopek, tak i překlad, který se line jejich svislým středem. Kalhoty jsou novějším typem M43. Šněrovací boty postrádají kamaše, které zabraňovaly vniknutí nečistot do bot. Na hlavě vidíme přilbu M40, která je opatřena výsostným znakem v podobě říšské orlice na svém levém boku. Nejzajímavější je na tomto muži jeho výstroj. Tropické nosné řemení zde doplňuje i plátěný opasek stejného určení. Knoflík levé náprsní kapsy nese svítilnu Diamon. Na zádech pak jako jediného vidíme i nepříliš rozšířený nosný systém – Gurtbandtragegerüst, na kterém je připevněna jídelní souprava a stanový dílec – Zeltbahn 31. Zbytek výstroje je již klasicky: polní láhev, chlebník, plynová maska, lopatka, sumky k pušce a bajonet. Vyzbrojen je opět karabinou Mauser a dvěma ručními granáty M24.
Vedle stojící Hans je oděn do nejmladšího typu polní uniformy kalhot i blůzy typu – M44. Blůza byla ve stylu britského battledresu zkrácena a postrádá spodní kapsy. Tím bylo ušetřeno spoustu materiálu, ve stále obtížněji fungujícím válečném průmyslu. Kapsy kalhot byly doplněny příklopkami a kapsičkou na hodinky. V pase jsou stejně jako u modelu M43 poutka na opasek, která modely M40 a starší postrádaly. Nohavice jsou na konci vybaveny jednoduchou šňůrkou, kterou se stahovaly nad botami. Na hlavě voják nese přilbu M42. Výstroj je pak opět kombinaci již zmíněných položek. Opasek spolu se sponou, nese sumky ke karabině, chlebník, polní láhev, plynovou masku, bajonet a sklopnou lopatku. Ta by měla být výsadou prvních tří mužů družstva (MG Trupp), ale v tomto případě se zatoulala právě k tomuto střelci. Mohl jí například nafasovat na předešlé pozici, nebo tak podobně. Z výzbroje vyzdvihneme ruční granát – Stielhandgranate M43, který je navíc doplněn zesilovacím střepinovým pouzdrem. Okolo krku se houpou dva spojené pásy do kulometu a vše zakončujeme karabina Mauser 98k.
Stellvertretender Gruppenführer
Posledním granátníkem, kterého si v příspěvku detailně přiblížíme, je zástupce velitele družstva v hodnosti vrchního střelece – Oberschütze, což opět není zcela typické. Klasicky má zástupce velitele vyšší hodnost: svobodníka – Gefreiter, nebo desátníka – Obergefreiter. V tomto případě volba padla spíše díky evidentním zkušenostem. Tento „mazák“ vyznamenaný železným křížem druhé třídy a všeobecným útočným odznakem pěchoty je druhým nejzkušenějším mužem v družstvu. Jeho funkcí bylo dohlížet na střeleckou část družstva – Schützentrupp a v případě vyřazení velitele ihned nastoupit na jeho místo a vést své druhy v akci. Obvykle byl zástupce vybaven, dle zařazení družstva, signální pistolí, nebo granátometem, což neplatí v našem případě. Pro ničení obrněných cílů je vybaven, již zmíněnou, pancéřovou pěstí – Panzerfaust 60 M. Uniforma a výstroj se skládá ze všech již vyjmenovaných částí. Pro dodržení posloupnosti si je vyjmenujeme i zde u Richarda. Uniformu tvoří opět blůza M43 (nejrozšířenější v družstvu) doplněná kalhotami M40. Na hlavě můžeme vidět jako u jediného polní čepici – Einheitfeldmütze M43, kdežto přilba je zavěšená kolem levé sumky ke karabině. Zajímavostí je maskovací nátěr, kterým je tato přilba M42 improvizovaně opatřena. Výstrojí je: chlebník, polní láhev, jídelní souprava, plynová maska, nosné řemení, lopatka, sumky k pušce a bajonet. Výzbroj tvoří kromě pancéřové pěsti i Mauser 98k a ruční granát M24.
Pokud jste se dočetli až sem, tak Vám chceme poděkovat za věnovanou pozornost a v případě dotazů, nebo možných nesrovnalostí nás prosím kontaktujte. Na úplný závěr chceme poděkovat kamarádům z KVH Wurm a KVH Elbe, kteří na těchto fotografiích doplnili naše řady.
Jürgen