18. června 1942
V rámci jednoho z natáčení jsme se dostali i k tomuto tématu. Na fotografiích můžete vidět naši prezentaci příslušníka W-SS, které jsme představovali v pořadu Utajené příběhy českých dějin, který natočila televize Prima. Volbu uniforem a výstroje jsme volili podle dobových fotografií, které byly pořízeny přímo z místa této tragédie. Uniforma Rottenführera se skládala z blůzy M40, kalhot téhož vzoru a kotníkových bot se spinkami. Tuto kombinaci doplňuje opasek se sumkami ke karabině k98, bodák k téže zbrani, dva ruční granáty, schránka s protiplynovou maskou a přilba.
Mezi veřejností jsou rozšířeny mnohé mýty, které způsobila filmová zpracování boje o samotný kostel. Mezi ty největší pak patří ztráty na německé straně. V samotném kostele nepadl jediný esesman, ani příslušník gestapa (byli zde „pouze“ 4 zranění). Jediný kdo zemřel v důsledku samotného boje, byl Jan Kubiš. Ten po výbuchu granátu upadl do bezvědomí a na následky vykrvácení zemřel až v lazaretu SS v Podolí. Zbytek hrdinů zemřel svou vlastní rukou. Dalším je například fakt, že při boji na kůru nebyl použit jediný samopal Sten, ale pouze pistole parašutistů. Oproti tomu můžeme u útočného oddílu SS vidět markantní palebnou přesilu, neboť velké množství esesmanů bylo vyzbrojeno samopaly Mp28 a Mp34. Útočnou akci navíc podporovala palba kulometů Mg34 z přilehlých budov…
Foto: internet
Pro doplnění a představu přikládáme přeloženou zprávu o zásahu oddílu zbraní SS, který sepsal jeho velitel Von Treuenfeld. (přepis zveřejnil V. Šťír na webu – moderni-dejiny.cz (viz. odkaz na konci článku))
Zpráva SS
Dne 23. června 1942
Věc: Nasazení zbraní SS v noci ze 17. na 18. 6. 1942
Na základě: Telefonický příkaz SS-Oberstgruppenführera a generálplukovníka policie Daluega z 23. června 1942
Zastupujícímu říšskému protektoru
v Čechách a na Moravě
SS-Oberstgruppenführerovi a generálporučíkovi policie Daluegovi
Praha IV
Podle rozkazu podávám tuto zprávu o nasazení zbraní SS v noci ze 17. na 18. 6. 1942:
Nasazeny byly: Z (E) SS „D“ a z SS strážního praporu „Praha“: 17 důstojníků, 740 poddůstojníků a příslušníků mužstva.
Ve 2.00 hod. byl velitel zbraní SS telefonicky vyzván, aby se dostavil k vyššímu vedoucímu SS a policie SS-Gruppenführerovi Frankovi. Pro všechny případy nařídil velitel zbraní SS hned poplach a ve 2.07 hod. se hlásil u vyššího vedoucího SS a policie.
Vyšší vedoucí SS a policie dal tyto orientační informace: Několik zločinců – mezi nimi patrně i vrahové padlého SS-Obergruppenführera – se zdržuje v domovním bloku, vyznačeném v připojeném náčrtu č. 1 písmenem A. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kostelu, ležícímu v jihozápadním cípu tohoto domovního bloku. Aby se umožnila bezpečnostní službě prohlídka, je zapotřebí dvou uzávěr: jedné vnitřní a jedné vnější.
Kromě toho byl velitel zbraní SS vyzván, aby k ochraně úředníků bezpečnostní služby odvelel k hlavní úřadovně gestapa v Praze 25 mužů. Po instruktáži vydal velitel zbraní SS ve 3.08 hod. z místnosti sousedící s kanceláří SS-Gruppenführera Franka tento rozkaz velitelství SS „D“: nastoupit ve 3.45 hod. v Norimberské ulici, směr Staroměstské náměstí, konec útvaru u budovy velitele zbraní SS.
Velitelům oddílu (E) SS „D“ a strážního praporu SS „Praha“ byl dán ve 3.45 hod. ústní rozkaz podle přílohy. Podle tohoto rozkazu měla motorová vozidla z různých stran dorazit přepadově ve 4.10 hod. k uzávěrám. Ve 4.15 hod. mělo být obklíčení skončeno. Oddíl (E) SS „D“ tvořil místní uzávěru, strážní prapor SS „Praha“ vnější.
Bezprostředně po ukončení vnitřní uzávěry byli úředníci bezpečnostní služby, kteří vzali s sebou několik z přidělených 25 mužů SS, napadeni palbou z kostela. Rozpoutala se přestřelka se zločinci, při níž byly z německé strany vrhány i ruční granáty.
Současně stříleli příslušníci bezpečnostní služby samopaly z protějších domů velkými okny do vnitřku kostela. Těmito opatřeními bylo však ohrožováno vlastní mužstvo v kostele. Poněvadž se ostatně ukázalo, že boj se zločinci je normální bojovou akcí úderného oddílu a protože bylo nebezpečí, že přestřelkou, která by nebyla řízena podle plánu, mohli být zasaženi i příslušníci SS, velitel zbraní SS zakročil a nařídil, aby:
a) střelba z protějších domů do vnitřku kostela byla ihned zastavena,
b) bezpečnostní služba a jí přidělené mužstvo SS ze strážního praporu SS „Praha“ prozatím ihned vyklidila vnitřek kostela,
c) boj se zločinci, kteří se úporně bránili, a jejich zajetí vedl úderný oddíl (E) SS „D“ v čele se zkušeným frontovým velitelem úderného oddílu. Počet zločinců a přesné místo jejich úkrytu nebylo známo.
Opatření uvedené pod bodem b) bylo nezbytné, protože úředníci bezpečnostní služby byli v civilu a neměli žádný odznak, takže mohlo snadno dojít k záměně.
Úderný oddíl, uvedený pod bodem c), dostal rozkaz snažit se dopadnout zločince živé. Ztěžující okolností byla skutečnost, že z dolní chrámové lodi vedlo ke kůru pouze točité schodiště, které nahoře kryl palbou jeden ze zločinců. Velitel úderné skupiny obratně nasadil družstvo vyzbrojené ručními granáty a samopaly a pod jeho ochrannou palbou se dostal na kůr. Protože kůr má tvar kabiny, museli se muži SS probojovávat od místnosti k místnosti. Asi po dvouhodinovém boji (k 7.00 hod.) byli tři zločinci, zdržující se v horní části kostela, zadrženi a zajati; jeden z nich byl mrtev, ostatní dva živi, ale těžce raněni.
V kostele nebyli jen tito tři zločinci; našly se tam i čtvrté šaty. Bylo tedy zřejmé, že je někde schován nejméně ještě čtvrtý zločinec. Jako místo úkrytu přicházel v úvahu sklep pod kostelem, o jehož velikosti a vzhledu nikdo nic nevěděl. Blízko západního vchodu do kostela byla nalezena kamenná deska, kterou bylo možno zvednout. Odtud vedl dřevěný žebřík do temného sklepení. Kromě toho byla poblíž oltáře deska, která byla před nepříliš dlouhou dobou zazděna. Velitel českých hasičů, kterého si bezpečnostní služba zavolala jako odborníka, prohlásil na dotaz, že by odstranění této zazděné desky trvalo nejméně 3-4 hodiny. Ze sklepa vedl světlík k vodorovně-pravoúhlému okénku.
Kněžourovi, který se po celých uplynulých 14 dnů staral o ukrytí a rozmístění zločinců ve své svatyni, jsme nařídili, aby popsaným sklepním otvorem vyzval několikrát zločince, aby se vzdali. Ti na to odpověděli: „Nikdy!“
Nato byl sklepní otvor uzavřen a proti zločincům jsme postupovali se slzotvorným plynem a s vodou. Čeští hasiči, kteří se pokoušeli vsunout hadice do popsaného šachtového otvoru podél vnější kostelní zdi, byli zahnáni střelbou z pistolí a Molotovovými koktejly. Zločincům se též podařilo sklepním žebříkem, o němž byla dříve zmínka, vyrazit hadice z okénka ven. Mužstvo zbraní SS dostalo pak rozkaz házet světlíkem do sklepení bomby se slzotvornými plyny. Zločinci je však částečně házeli zpět. Hadice byly znovu vsunovány do světlíku; několika ručními granáty mělo být zločincům zabráněno znovu vyrazit hadice.
Po poměrně krátké době bylo zjištěno, že vodní hladina ve sklepě jen velmi, velmi pomalu stoupá; proto byly obavy, že voda někde odtéká a dále, že by zločinci mohli najít cestu k útěku nějakými odtokovými kanály nebo podzemními chodbami. Velitel zbraní SS proto rozkázal, aby zaplavování sklepení bylo zastaveno a aby bylo úderné mužstvo SS „D“ vysláno zmíněným otvorem do sklepení.
Úderné mužstvo proniklo sklepním otvorem do podzemí, avšak přestože mělo s sebou svítilny, následkem vpuštěného slzotvorného plynu a hustého prachu tam jen pomalu tápalo kupředu. Z nejkratší vzdálenosti bylo úderné družstvo napadeno palbou; odpovědělo ihned ručními granáty a samopaly a zahnalo zločince zpět. Jeden SS-Unterscharführer z (E) SS „D“ byl zasažen do stehna, jeden SS-Oberschütze strážního praporu SS „Praha“ utrpěl zranění rohovky pravého oka.
Nyní byl dán rozkaz českým hasičům, aby:
a) napuštěnou vodu opět odčerpali,
b) zavedením stlačeného vzduchu odstranili slzotvorný plyn, aby tak obstarali údernému mužstvu výhled a umožnili práci bez plynových masek.
Velitel úderného družstva oznámil, že katakomby jsou úplným labyrintem. Zřejmě vedly četné chodby nejrůznějšími směry, takže bylo nutné krýt se z mnoha stran. Aby se údernému mužstvu usnadnila práce, bylo českým hasičům nařízeno, bez ohledu na jejich informaci, o níž byla zmínka, aby rozbili zazděnou kamennou desku. To se stalo asi v 10 minutách! Ukázalo se nyní, že z oltářové strany kostela vedlo do sklepních katakomb široké kamenné schodiště.
Krátce před rozbitím kamenné desky nastala v podzemí urputná přestřelka, přičemž bylo použito i ručních granátů. Čtyři zločinci byli ve sklepě nalezeni mrtvi. Někteří z nich měli vedle těžkých poranění i střely v hlavě, takže se zdá, že se během rozbíjení sklepního otvoru sami zastřelili.
Katakomby vypadaly takto:
V podélném směru – kromě místa, kde je popsaný světlík – jsou po obou stranách výklenky pro rakve, vždy po třech nad sebou. V těchto výklencích pro rakve se zločinci zařídili jako doma: lůžka se žíněnkami, sklady potravin, zbraní atd. V kostele byla tajná vysílačka.
Mezi 7 dopadenými zločinci byli i oba pachatelé atentátu.
Souhrnem lze říci toto:
a) (E) SS „D“ a strážní prapor „Praha“ se pod velením svých důstojníků plně osvědčily ve vylíčené akci, která od nich vyžadovala rychlého rozhodování.
b) Boj uvnitř kostela postavil údernou skupinu před bojové úkoly, jejichž řešení nebylo snadné. Nasazení důstojníci, poddůstojníci i mužstvo se vyznamenali. Z příkazu velitele zbraní SS se akce úderného družstva proti zločincům v katakombách měli zúčastnit pouze dobrovolníci. Nato se ihned přihlásili všichni, kteří byli tázáni, takže bylo možno vybrat z nich jen malý počet.
Za velitele jak úderné skupiny pro boj uvnitř kostela a proti kůru, tak i pro údernou skupinu v katakombách byl vždy vybrán zvlášť osvědčený poddůstojník. Kromě toho bylo úkolem velitele setniny SS-Obersturmführera Sohma, který se zvlášť osvědčil v poli, dohlížet na opatření, nařízená velitelem úderné skupiny podle daného úkolu jednotlivým mužům úderných skupin. Pouze těmto mužům vděčíme za to, že
aa) zneškodnění zločinců, kteří se úporně bránili a bojovali z temnoty, bylo možné bez těžkých ztrát na straně zbraní SS; ikdyž všechny nevýhody boje byly na straně úderných skupin SS, útočících do temna;
bb) ztráty na straně útočníka jsou v poměru k obtížnosti boje mimořádně nepatrné. SS-Oberschütze Michael Schinke (3. rota strážního praporu SS „Praha“), Němec z Polska (z varšavského kraje), poraněný na oku zraněním rohovky, se zúčastnil boje bez vědomí svých představených, jen aby mohl bojovat;
c) za celé akce se zvlášť vyznamenali:
1) při prvém vniknutí do kostela:
SS-Unterscharführer Schauer ze strážního praporu SS „Praha“, který se choval obezřetně a statečně,
SS-Rottenführer Grahlert ze strážního praporu SS „Praha“; za nepřátelské palby pronikl po schodišti nahoru na kůr, až byl zásahem do ocelové přilby dočasně vyřazen,
2) z úderné skupiny (E) SS – „D“ do kostela:
SS-Unterscharführer Teix (E) SS – „D“, jako velitel úderné skupiny prokázal zvlášf velkou obezřetnost a ochotu k boji.
Dále se zúčastnili této akce úderné skupiny:
SS-Rottenführer Ahl (E) SS – „D“
SS-Rottenführer Walter (E) SS – „D“
SS-Rottenführer Marx (E) SS – „D“
SS-Sturmmann Beck (E) SS – „D“
SS-Sturmmann Wittig (E) SS – „D“
SS-Schütze Koch (E) SS – „D“
3) Při proniknutí do katakomb:
aa) SS-Oberscharführer Glöckler (E) SS – „D“ velitel úderné skupiny v katakombách,
bb) SS-Unterscharführer Osterneiner (E) SS – „D“
cc) SS-Oberscharführer Schinke strážní prapor SS „Praha“.
Pod bb) a cc) jmenovaní vedli boj společně s velitelem úderné skupiny. Oba byli v akci zraněni.
Kromě toho se zúčastnili těchto akcí úderných skupin:
SS-Unterscharführer Mann (E) SS – „D“
SS-Sturmmann Kulibert
SS-Sturmmann Kall
SS-Schütze Kummer
SS-Oberschütze Jenath
SS-Oberschütze Dering
4) Při vydávání rozkazu a při akci úderných skupin prokázali
velitel (E) SS – „D“ SS-Sturmbannführer Koenig a velitel
4. roty (E) SS – „D“ SS-Obersturmführer Sohm zvlášť
velkou obezřetnost a energii.
d) Jsou držiteli:
pod č. 4) jmenovaný SS-Sturmbannführer Koenig válečného záslužného kříže II. třídy s dubovými ratolestmi a meči;
pod č. 4) jmenovaný SS-Obersturmführer Sohm válečného záslužného kříže II. třídy;
pod č. 3 aa) jmenovaný SS-Obersharführer Glöckler válečného záslužného kříže II. třídy;
pod č. 2) jmenovaný SS-Unterscharführer Teix válečného záslužného kříže I. třídy;
pod č. 1) jmenovaný SS-Rottenführer Grahlert válečného záslužného kříže II. třídy.
Akce a boj proti politickým zločincům byl stejně tvrdý a úporný jako těžká akce úderného oddílu na frontě. Prosím, aby ti, kteří se zvlášť osvědčili, byli přiměřeně vyznamenáni.
Von Treuenfeld, v. r.
/Jürgen/