Poslední víkend v lednu se uskutečnila tradiční šumavská akce našich kolegů z VCC Sturm – Skischule. Na akci se stavěla trojčlenná družstva, my jsme vyrazili ve čtyřech, a tak byl Adam poskytnut kamarádům z KVH Enzian, kde doplnil nekompletní tým horských myslivců. Klubové družstvo tak bylo v sestavě Jürgen, Albrech a Thomas. Časy startů se losovaly v pátek večer a na nás padlo příjemné místo ke konci pořadí, což znamenalo delší spánek, ale i pozdější příjezd/příchod do cíle. Co se týče podmínek pro lyžařský závod, ty byly značně komplikované. Lednová sněhová nadílka vzala bohužel za své, jen dva dny před závodem, díky rychlé oblevě a téměř jarním teplotám dosahujících až 10 °C. Z lyžařského závodu se tak rázem stal závod orientační, kdy jsme šli „po svých“. To způsobilo značné potíže nejednou závodníkovi, protože ne všichni počítali s touto alternativou a měli přibalené pochodové boty. Trasa činila 16 km v krásném šumavském prostředí. Zdolali jsme mnoho srázů, potůčku, i těžko prostupných hvozdů, kde na nás čekala jednotlivá stanoviště, na některých jsme museli prokázat své vědomosti, někde postřeh nebo střelecké a vrhačské schopnosti. Počasí učinilo z jinak extrémního závodu krásnou jarní procházku, kterou jsme si nenechali zkazit ani puchýři, či problémy s nalezením jednoho ze stanovišť. Do cíle jsme dorazili v odpoledních hodinách s úsměvy na rtech. Následovali zajímavé přednášky na téma amerických horských jednotek v období druhé světové války a pancéřové pěsti. Vše zakončilo vyhlášení výsledků závodu. Naše družstvo se umístilo až na sedmé pozici, což náš vzhledem k těžkostem, které nás cestou potkali, i tak vcelku uspokojilo. Následovalo balení a cesta domů. Těšíme se na další ročník a doufáme, že snad na sněhu. Ještě jednou děkujeme organizátorům za možnost účasti.
Adam na startu s kolegy z KVH Enzian… evidentně v dobrém rozmaru!
Jednou ze zastávek byl i krásný kostel se hřbitovem v Rejštejně.
Cestou necestou. Družstvo KVH Schwarzwald.